Jak řezník na muslimy dojel

Hermann Gruber
Řezník Hermann Gruber. Foto: salzi.tv

Hermann Gruber je řezník, který působí ve spolkové zemi Horní Rakousko. Po dlouhé roky provozuje několik podniků, ve kterých poráží převážně vlnitá prasata Mangalica z vlastního chovu, a také telata na hovězí. V jeho prodejnách najdete tedy i několik specialit. Nyní je ovšem Hermann Gruber (54) znechucen rozhodnutím soudu v jeho neprospěch, který mu porážení zvířat zakázal. Tedy alespoň v provozu, který řezník koupil v roce 2010 od bývalého řezníka Josefa Losbichlera. Podnik se nachází v městečku Attnang-Puchheim (asi 8 900 obyvatel). Hermann Gruber zde chtěl porážet zvířata metodou, která nezvyšuje jejich stres a utrpení, jak sám říká, i přes svou profesi zvířata miluje. Navíc má tato metoda vliv na kvalitu masa. Protože jeho předchůdce v podniku již ovšem více než 5 let porážky neprováděl, musel si řezník Gruber zažádat o nové povolení. Toto mu také nejvyšší představitel okrsku Vocklabrück v dubnu 2011 předčasně schválil. Ovšem zde začíná celý problém. Toto rozhodnutí bylo napadeno několika sousedy.

Ve stejné ulici, jak říká Hermann Gruber, totiž vlastní několik nemovitostí i bývalá ministryně financí Maria Fekter. Tato se začala obávat úrovně hluku a zápachu, kterou by zdejší lidé údajně nemohli snášet. Společně s asi 18 dalšími obyvately městečka, většinou muslimského vyznání, využila úřední cesty. Byl vypracován 5stránkový posudek, který mimo jiné říká, že porážení zvěře skutečně v daném místě nelze povolit. V posudku se totiž nemluví ani tak o zápachu nebo hluku, ale o tom, že muslimové vnímají krev z prasat jako nečistou. Jejich děti údajně znají pouze porážení jehňat a mohly by tedy utrpět vážné traumatické poruchy.

V loňském roce jim dal nezávislý správní senát za pravdu. Později se připojil i správní soud. Pro řezníka Grubera bylo rozhodnutí zdrcující. Cítil se, lehce řečeno, šikanován. Koneckonců mu nebyl povolen každodenní provoz, porážky mohl dle nově vystaveného povolení provádět pouze dvakrát týdně a to jen po 4 hodiny s týdenní kapacitou maximálně 35 prasat a 5 kusů hovězího skotu. Navíc Hermann Gruber kvůli přebudování podniku podle nejnovějších technických a hygienických požadavků státu (včetně filtrů zachycujících jakýkoliv zápach) proinvestoval částku 150 000 EUR (asi 4,1 miliony korun). Podnik nyní nemůže využívat, musí dojíždět do dalšího místa, které je vzdáleno 30 km. Dále zřejmě musí propustit přebytečné zaměstnance.

Zajímavostí je, že ve skutečnosti o žádný hluk nebo zápach ani nešlo. V sousedství Hermannova řeznictví jsou totiž další provozy, jako například stavební firma (s přímým napojením na ex-ministryni), ze a do které denně vjíždí několik nákladních vozidel. Není to podnik jediný.

Řezníkovi Hermannovi Gruberovi nezbylo nic jiného, než proti rozhodnutím kapitulovat. Rozhodl se ale ovšem udělat alespoň jeden krok proti kampani, která byla na jeho účet vedena. Podnik pronajmul tureckému výrobci Döner kebabů.

I na tomto příkladu je vidět, že mocichtiví politici se vlastně nezajímají o lidi, kteří je dosadili do funkce. Zajímá je pouze to, jak se udržet u korýtka co nejdéle a zároveň z toho také co nejvíce profitovat. Bohužel k tomu používají i taktiky, které jim svěřeným oblastem mohou z dlouhodobého hlediska hodně uškodit.

Veškeré informace uvedné v tomto článku byly převzaty z těchto zdrojů: kurier.at, salzi.at, unzensuriert.at a pi-news.net.

Napsat komentář